Újezd Praha 4 - Praga    4 : 3 (1:1)  neděle 3.4.2011

Újezd P-4 jsme na podzim doma jednoznačně přehráli 5:1. Věděli jsme ale, že Újezd staví na šikovnosti mladších hráčů a že tři body sami do naší tabulky nepřiletí. Zápas začal naší jasnou územní převahou. Dlouho ale bez gólového efektu, protože jsme hráli příliš "složitě" a kostrbatě. Ve dvacáte minutě jsme kopali trestný kop ze třiceti metrů. Andy ho nádherně uklidil do šibenice a zdálo se, že se uklidníme, přidáme nějaké další góly a zahrajeme si příjemný fotbálek. Opak byl ale pravdou. Naše bohorovnost byla přehnaná a ve 24. minutě se náš střed obrany kopal za ušima, ani jeden ze stoperů netrefil míč a soupeřův střední útočník měl volnou cestu na branku a po kličce na našeho brankaře vyrovnal na 1:1. S tímto stavem se šlo do kabin, kde v té naší byla bouřka, protože jsme nepromněnili několik tutovek a obránci úplně zbytečně hořeli - nehráli v klidu.

Zdálo se, že bouřka byla účinná. Hned v první minutě druhého poločasu jsme aktivně napadali soupeřovu rozehrávku, Honza Čapek na levé záloze vybojoval míč, posunul ho na Andyho, který ho zatáhl do vápna a KONEČNĚ zodpovědně skóroval. Vedeme 1:2, krázný začátek druhého poločasu. Dál jsme měli převahu, do tutové šance se po nahrávce zprava od Jardy Uhra dostal Martin Němec, který z jednoho metru nedal do prázdné branky, jako by měl zavázané oči. To asi soupeře povzbudilo, začal si troufat na rychlé protiútoky a když jeden z cetrů náš gólman neudržel v rukavicích, z dorážky bylo opět srovnáno. To běžela 16. minuta 2.poločasu. Po pěti minutách bylo ještě hůř - před našim vápnem jsme hloupě ztratili míč a hráč Újezda chytře placírkou přehodil brankáře. Prohráváme 3:2. Hned minutu nato ale Jarda Uher pěkně unikl po pravé straně, přesnou přihrávkou našel na středu vápna navrátilce Kristiána Bodnára a ten se "z první" krásně trefil - 3:3. Do konce zápasu zbývalo 12 minut a my se nadechovali k závěrečnému tlaku na tři povinné body. A v tu chvíli začal úřadovat pan rozhodčí. Soupeřův brankář při odkopu od branky o dobré 2 metry překročil hranici vápna, to pan R. velkoryse přehlédl, nás to asi rozptýlilo (protože to viděli všichni jen ne pan R.), nechali jsme soupeře hladce projít do protiútoku a dostali jsme gól na 4:3! V náporu jsme ale neustali a snažili jsme se alespoň vyrovnat. Do konce zbývalo pět minut, nám se podařilo středem hřiště překonat nahrávkou obranu soupeře a šli jsme sami na branku - ale ouha - kouzelný praporek domácího pomezního a ochotná píšťalka pana R. byly proti. Andy to neunesl a něco panu R. pověděl. Ten ho vykázal ze hřiště se slovy "kartu mu nedám ale už ho nechci na hřišti vidět". Pak došlo i k výměně názorů mezi našim trenérem a panem R. A z toho všeho se radovali domácí, protože do konce zápasu se už nic na výsledku nezměnilo a mohli oslavovat. Zcela právem, protože svým nasazením stoprocentně využili naše chyby. My jsme měli v klidu o poločase vyhrávat třeba 1:4 a průběh zápasu by byl úplně jiný a pan R. by ani neměl šanci jej takto ovlivnit.

Za naší stranu zaslouží pochvalu Jarda Uher, který neúnavně na pravém křídle bojoval a hlavně ve druhém poločase "dělal" naší hru. Neúspěšný konec zápasu doslova obrečel.

Tým jako celek ale katastrofálně selhal.

 

H. Mašek